On ten Meziprostor jednou za rok je proklatě málo! Jó, dobrých koncertů je celý rok požehnaně, což o to. Ale ty lidi... po těch se prostě stýská. Jumper co žije v Iráku, Kurdové ze severu, Daro co na konci léta sbalí Tentwork čajovnu a vydá se do Christianie, Slezsko, Praha, Skaláci,... i ten protivný ústečák. Ti se kterými jsem se v létě setkal na mlejně po dlouhé době, ty které nevidím tak často jak bych rád, ty se kterými jsem se dobře seznámil poprvé, i ti, které jsem viděl jen jednou, a teprve doufám že se ještě sblížíme. Ti všichi prostě přes ten rok chybí.
Na nádvoří na Mlejně
No a tak když byla v lednu Meziprostor party v Zázemí, neváhal jsem, nased na vlak, a těšil se, že se uvidím aspoň s některými lidmi, se kterými jsem se v létě vznášel někde mezi nebem a podzemím. Tešil jsem se o to víc, že v listopadu, kdy byla Meziprostor párty Na půlce, jsem nedostal volno v práci. To mě žralo dlouho, Potmě a kluky z Gagarinů jsem chtěl opravdu vidět (přesněji vidět se s nimi). Ale co už, hola hola, Praha volá v lednu.
Listopadová Meziprostor párty Na půl cesty
Páteční večer se nesl v poklidnější náladě. Tedy, spíše bych měl říci, páteční večer byl programově "volnější", protože když se rozjela Reggea party dýdžejů z tentwork čajovny, rozhodně se nemohlo mluvit o poklidném večeru, díky Bohu! No a na party se objevil Lukáš Ferenc (tak uvidím někoho z Gagarinů, super!). Když jsem zjistil, že dýdžejové se kterými se tak dobře bavím přespávají u Lukáše, a odhadl jsem, že noc bude asi trochu delší než jsem si plánoval (což jsem tušil správně), odvolal jsem si domluvené ubytování a připařil se k Lukášovi. To jsem ale zcela netušil že Lukáš bydlí v Garsonce a má doma Denisu a nemocné dítě. No, připařit se z těchto důvodů asi nebyl zrovna nejlepší a nejzdvořilejší nápad večera, ale Lukáše jsem opravdu rád viděl, a hlavně, byla to má cesta ke kérce. takže…
Tentwork reggea party
…po pár hodinách spánku jsme se donutili vstát. On měl totiž dopoledne přednášku o pražské architektuře německy mluvících architektů inženýr architekt Matěj Páral, a Matěj nikdy nezklame! (narozdíl od počasí, byla neskutečná kosa!). Ještě než jsme odjeli na místo srazu, u ranní cigarety a kávy před domem Lukáš (který se vyměnil s Denisou a zůstával hlídat) prohodil něco v tom smyslu, že Denisa má tetovací strojek a inkoust a začala tetovat. A já (zbalený, protože jsem nepočítal že bych se tuto noc ještě nacpal k nim do garsonky) prohodil něco ve smyslu že tetování jsem vždycky chtěl. Předpokládám že jsem to prones dost nadšeně, přesně si to nevybavuji, bo jsem byl ještě omámen spánkovým deficitem. Každopádně slovo dalo slovo (oni totiž Denisa a Lukáš jsou prostě hrozně hodní lidi!) a byli jsme domluveni, že v neděli před odjezdem se nechám potetovat. Zbývalo už jen oznámit ženě že nepřijedu tak brzy jak jsem slíbil, zrušit místenku v busu, podruhé odvolat domluvené spaní u Václava J., a vymyslet, co vlastně chci vytetovat.
Přednáška o architektuře
Sobota se nesla ve stejném duchu jako předchozí den. Přibylo pár přátel, debatovalo se o tom jak by Meziprostor třeba moh a třeba i nemusel vypadat, zahrál Láďa Heryán a Václav J. (dva skvělé zážitky), promítal se film, ale to už jsem si povídal s těmi se kterými jsem se včera neviděl, i s těmi, se kterými jsem se včera viděl, a jelikož s námi byli znovu i tentwork dýdžejové, párty předešlého dne pokračovala! (i když bez hudby)
Láďův koncert
Myslím že jsme naspali tak dvě hodiny. A pak se muselo vstávat, mělo se tetovat. Nakonec jsem si zvolil srdíčko. Říkal jsem si, že to bude pěkná story na vyprávění, "jak jsem proflámoval víkend v Praze, a manželce jsem na usmířenou dovez vytetované srdce". Tetování popravdě neprobíhalo tak rychle jak jsem si myslel, a měl jsem i strach, že ten předplacený bus nestihnu. No zjistil jsem, že to není jen tak načmárat něco. O to více díky Denise, i za to, že se jí vůbec chtělo vstávat. Na cestu jsem ještě dostal od Lukáše rady jak se o tetování starat a ošetření nějakou mastičkou. Žel půlku rad jsem po cestě zapomněl, a když jsem si šel cestou z nádraží koupit do lékárny tu mastičku na ošetření, zjistil jsem, že peněženka zeje po víkendu prázdnotou. Naštěstí tetování se nesmazalo. A tak jsem si tedy z Prahy dovez ten nejkrásnější obrázek co na těle můžu mít, na který když se občas podívám a proběhne mně hlavou všechen ten příběh, vzpomenu si na všechny ty lidi kolem toho, a jsem plný pocitů, které vám nedají kérky ani z těch nejlepších tetovacích salonů světa - o tom jsem přesvědčen.
Denisa – nejlepší tatérka na světě!
No a co je podstatné: Podstatné je to, že v létě na Meziprostor bere Denisa a Lukáš strojek i inkoust, a zajistí tu základní hygienu a instruktáž. Takže pokud si chcete odvézt nebo někomu udělat tetování co naplní člověka pocity, máte možnost! Můžeme tetovat navzájem sebe, nebo třeba kabelku či pomeranč. Já už si chystám místo na těle, a doufám, že se najde dost přátel, co se mi podepíší. Jo a jedna důležitá. Pročtěte si než do toho pujdete nějaké ty základní pravidla co se maj dodržovat. Přeci je, že jsem na to dlabal a měl jsem štěstí ještě neznamená, že ho příště kdokoliv včetně mě bude mít taky. Já si nějakou tu mastičku na to léto pořídím taky.
Tak naviděnou!
